„Moji rodiče, kteří jsou nyní po smrti, kdysi tuto praxi podporovali, plánovali, že podstoupím FGM a okamžitě budu vydána. Přátelé, o fous jsem se netrefil do Střihu!!! Nyní jsem se z traumatu zcela vyléčila a mohu vám vyprávět svůj příběh, ale nejprve vás trochu poučím o kultuře…
Masajové provádějí tzv. incizi, při níž se odstraňuje celý klitoris nebo jeho část a přilehlé stydké pysky. Hlavním důvodem, proč se ženská obřízka u Masajů provádí, je to, že je považována za přechodový rituál. Obřízka je v masajské komunitě kulturní, nikoli náboženskou praxí. Povyšuje dívku z dětství do stavu dospělosti a je nezbytná k tomu, aby dívka byla považována za plnohodnotnou ženu. Dalším důležitým přesvědčením Masajů je, že tento obřad má schopnost snížit touhu ženy po sexu, takže je méně pravděpodobné, že se bude věnovat předmanželskému sexu nebo cizoložství. Jako masajská žena, která zná účinky mrzačení ženských pohlavních orgánů, cítím povinnost vyprávět o škodách, které dívce přináší. Při této praktice může dojít k nadměrnému krvácení, které může vést až ke smrti. Vzhledem k tomu, že zákrok musí často probíhat v utajení, se dnes ženská obřízka většinou provádí pomocí společných a nesterilizovaných předmětů, což může vést k nákaze HIV/AIDS a tetanem a k poškození orgánů včetně poševních stěn. Krátce po zákroku také dochází k zánětu buněk v okolí místa obřízky. Mezi dlouhodobé následky FGM patří chronické infekce reprodukčních partií, bolest při pohlavním styku a potíže při porodu.
Ženská obřízka je vůči dívkám nespravedlivá, protože je vystavuje vážným zdravotním komplikacím. Většinou se také provádí proti jejímu přání a porušuje její práva. V masajské komunitě platí, že jakmile dívka obřízku podstoupí, může založit rodinu. Toto přesvědčení značně přispělo k praktikování předčasných sňatků mezi Masaji.
Moji rodiče, dnes již mrtví, kdysi tuto praxi podporovali, plánovali, že podstoupím FGM a ihned budu vydána za manželku. Byla jsem smutná a vyděšená. Věděla jsem, že všechny plány jsou připravené a můj sen se má rozbít. Nemohla jsem to připustit, protože jsme spaly se ženami a čekaly na čas řezu, požádala jsem, abych mohla jít na krátkou výzvu, a ujistila jsem se, že nedám najevo, že jsem proti řezu. Dovolili mi vyjít z iglú (Manyatta) a ano, našel jsem cestu ven, v noci za tmy a ve světě plném nebezpečných divokých zvířat. Hodně jsem brečel. Utíkala jsem pryč, daleko ,10 km, až jsem našla školu a pomocnou ruku mi podala jedna paní učitelka, která zavolala úředníky nadace One More Day for Children, aby mě přišli zachránit a ochránit! Tým přijel okamžitě velmi brzy ráno a odvezl mě a další dívku, která utekla stejně z jiné vesnice. Tým nás odvezl do nemocnice na vyšetření a výslech, pak nás odvezl do bezpečného domu pro dívky One More Day, kde jsem mohla dostat poradenství, dobré ubytování, lásku, jídlo, přátele a během chvíle jsem byla zapsána do nejbližší školy, kde chodily do školy i ostatní dívky. Mohly jsme spolu chodit ráno do školy a večer zpět, dokud jsem nedokončila základní školu a nepřistoupila na střední školu daleko od Doldolu, ale ve městě Nanyuki, blízko kanceláří OMDCF Hqs.
Po střední škole mě OMDCF vzal na Meru Institute of Business Studies s plným stipendiem, kde jsem získala certifikát a poté diplom v oboru vlasové a kosmetické technologie. Od té doby jsem absolvovala pestrý obřad a naštěstí mě vysoká škola přijala a zaměstnala jako jednoho ze svých instruktorů. Nemohla jsem tomu uvěřit.
Moje rodina, jakkoli se zlobila, se změnila poté, co jsem se vrátila domů v doprovodu pracovníků OMDC a přesvědčila je o nebezpečí. Na emotivním shromáždění mě dokázali přijmout zpět a já jsem jim dokázal odpustit.
Nemohu dostatečně poděkovat nadaci Jeden den navíc pro děti….i vděčím této organizaci za svůj život. One More Day Girls záchranné centrum zůstává mým domovem.“